Záchovná stomatologie

Záchovná stomatologie

Zubní kaz je nejčastějším onemocněním tvrdých zubních tkání dutiny ústní. Jedná se o postižení zubu, které způsobují bakterie přítomné v plaku na jeho povrchu. Tyto mikroorganismy zpracovávají neodstraněné zbytky potravy, přeměňují je na kyseliny, jež jsou schopné narušit sklovinu a tím usnadnit další průnik do vnitřních struktur zubu. Pokud je zubní kaz objeven včas (nejlépe již na RTG snímku), je řešením zhotovení plomby. V případě rozsáhlého postižení zubu je často nutné provést ošetření kořenových kanálků (endodoncie).
Kompozitní - tzv. bílé výplně jsou vysoce estetické, dostatečně odolné, a pro opravu zubů v předním úseku zcela nezastupitelnými materiály. Kompozitum je speciální plast, který se váže k zubu mechanicky i chemicky. Aby byla výplň z kompozita kvalitní a trvanlivá, vyžaduje vrstvení, tj. postupné nanášení malých vrstviček hmoty do zubu. Fotokompozitum tuhne po osvícení modrým světlem. Fotokompozitní materiály jsou používány nejen jako výplně, ale také k estetické úpravě předních zubů nebo zubů poškozených úrazem
Skloionomerní cementy - jsou dostatečně estetické, mají antikariézní vlastnosti. Nejsou však tolik mechanicky odolné, jako např. amalgám, a tak vysoce estetické, jako kompozit. Do svého okolí uvolňují skloionomerní výplně fluoridové ionty a pomáhají tak v ochraně zubu před zubním kazem. Jejich nevýhodou je malá odolnost proti žvýkacímu tlaku, nižší pevnost vazby na tvrdé zubní tkáně a citlivost na způsob zpracování.
Endodoncie

Endodoncie

Endodontickou léčbou rozumíme ošetření kořenového kanálku a dřeňové dutiny zubu. Provádí se při nevratných onemocněních zubní dřeně a zánětech v okolí hrotu kořene zubu. Předpokladem úspěšného ošetření je řádné pročištění a dezinfekce kanálků a jejich následné hermetické uzavření, aby se zabránilo dalšímu průniku bakterií z dutiny ústní přes kořenový kanálek do okolní kosti. Zaplnění a uzavření se dnes provádí jedním z následujících způsobů

  • Kanálek je zaplněn speciální výplňovou hmotou, která je aplikována spirálovitým nosičem. Následně bývá do kanálku zaveden čípek z gutaperči.
  • Do kanálku jsou postupně zaváděny gutaperčové čípky, které jsou speciálními nástroji kondenzovány do stran – laterální kondenzace.
  • Kořenový kanálek je trojrozměrně zaplněn rozehřátou gutaperčou.
Druhá a třetí metoda jsou jednoznačně lepší, jelikož je při nich zajištěno prostorové zaplnění kořenových kanálků a jsou doporučovány většinou odborníků. Tyto metody jsou však časově i materiálově velice náročné. Po zaplnění kanálku provede lékař kontrolní RTG vyšetření.